Antonín Barák

Tři hodiny. Ani blbý tři hodiny denně jsem svojí přítelkyni nevěnoval.

Ani jeden volnej den.

Jedinou návštěvu kina, jedinou večeři.

Jedinou chvilku, která by se netýkala toho, na čem jsem se rozhodl pracovat tak usilovně, jak jen to je možný.

Jeden jedinej den jsem nepovolil od nastoupený cesty. Jeden jedinej den za skoro pět měsíců.

Deset hodin denně jsem na stadionu cvičil. Zas a znova napínal svaly celého těla, zatímco moje ruce překonávaly tu slabší, tu silnější odpor speciálních gumových lan. Někdy těch hodin bylo jedenáct, někdy i čtrnáct v kuse.

Myslete si klidně, že kecám. I kamarádi mi to někdy odmítají věřit a mně samotnému přijde neuvěřitelné, že jsem tohle opravdu absolvoval. Ale já se prostě zavřel do sebe a rozhodl se, že to zvládnu. Byl to naprostý extrém, stal jsem se maniakem.

Maniakem, který měl jeden konkrétní cíl.

Každý z těch mnoha dnů. Každou hodinu. Každý cvik, každé jedno jeho opakování. Neustále jsem měl před očima sérii obrazů. Film, v němž jsem hrál hlavní roli. Film sestávající ze scén, kdy jsem na vrcholu. Kdy stojím na hřišti při těch největších fotbalových zápasech a já jsem ten, kdo ovlivňuje výkon svého týmu.

Víte, pro mě neexistují limity. Člověk dokáže všechno, o čem sní. Pokud svému snu obětuje, co je v jeho silách, bude odměněn. Co vydá, to dostane zpět. Tomu věřím.

Věřil jsem tomu i během těch pěti měsíců, kdy jsem zas a znova napínal konkrétní svaly při správném postavení těla tak, abych je posílil a dal si tím šanci na návrat do velkého fotbalu v takové kondici, jaká je potřeba.

Věděl jsem, že to ani nejde jinak. Nemůžu uhnout. Nemůžu polevit.

Zradil bych tím své sny. Zradil bych svoji rodinu, svoji přítelkyni i Paulínu Novotnou, výjimečnou specialistku na kompenzační cvičení a mého strážného anděla, který se mnou celé to období absolvoval.

Zradil bych sám sebe. Své srdce bojovníka, které v sobě mám. Své přesvědčení, že jsem nejlepší na světě a je jen na mně, abych to předvedl ostatním.

Zastavila by mě sice velká, ale pořád jen překážka. Jedna z mnoha, které mě na mé cestě zastavit měly a nepodařilo se jim to.